Mařinka vonná

Asperula odorata L., syn Galium odoratum (L.) Scop.

V květnu a v červnu můžeme v bukových lesích sbírat vytrvalou bylinu, celou vonící po kumarinu (vůní čerstvého sena). Listy jsou kopinaté, přeslenitě uspořádány. Drobné květy uspořádané do vrcholičnaté laty jsou bílé a velmi příjemně voní.

Mařinku lze pěstovat i na zahrádkách z nasbíraných semen, předpěstujeme-li si v bedničce sazeničky, které pak rozsadíme na mírně zastíněný záhon. Prudké slunce nesnáší. Potřebuje lehkou humózní půdu. Dá se množit i odnožemi (srpen).

Obsahuje kumarinové a jiné glykosidy, tříslovinu. V květnu, těsně před rozkvětem, se sbírá její nať, rychle se suší ve stínu a užívá se jako lék či koření.

Mírné dávky mařinky (1 lžička sušené nebo 1 kratší lodyha čerstvé na 2 dl tekutiny) uklidňují nervy — působí proti nespavosti, podrážděnosti, hysterii, tlumí bolesti ve střevech. Velké a časté dávky se nedoporučují, mařinka pak působí bolesti hlavy a omamuje.

Mařinka se odedávna používá na přípravu májového vína či bowle. Koření sejí i bylinné likéry, kterých se nemá požívat mnoho, poněvadž po nich bolí hlava. Doporučuje se občas před spánkem vypít sklenku nápoje aromatizovaného mařinkou pro uklidnění při podrážděnosti.

Použití: