Máta peprná
Mentha piperin L.
Máta peprná mívala své slavné místo i ve staročeské kuchyni. Vepřové pokrájené na kousky se dusilo s mátou a šalvěji, vařívala se „zelená jícha" na kuřata, a to z petrželky, máty a šalvěje. Jen u nás má dnes své úzké zařazení pouze jako léčivá bylina, i když významná. Mátou voní především jídla Angličanů, ale považuje si ji i francouzská a balkánská i italská kuchyně. To Angličané mají svou slavnou „mint sauce" z čerstvých lístků máty. Mátu si přidávají i do míchaných alkoholických i nealkoholických nápojů, máta patří ke skopovému, mátový čaj pijí lidé s horším trávením.
Existuje mnoho druhů mát. Nejrozšířenější a nejpoužívanějšíje máta peprná — víceletá kulturní rostlina. Dorůstá asi 60 cm výšky. Listy jsou vejčité, často na rubu načervenalé. Kvete od července do září světle nachovými kvítky. Rozmnožuje se oddenky a výběžky, nikoli semenem.
Máta peprná je mnohonásobný kříženec různých druhů mát. V divoké formě se v přírodě nevyskytuje. U nás roste více druhů mát, kterými se dá rovněž kořenit, ale máta peprná je jako koření nejvýraznější (např. máta dlouholistá, m. vodní aj.).
Máta peprná se dá pěstovat na zahrádkách. Sazenicemůžeme získat dělením starých trsů na jaře nebo na
podzim. Sázíme je ve vzdálenosti 50 cm X 20 cm. Na podzim nebo i brzy na jaře ji lze množit i z oddenků. Na záhoně máta vydrží tři až pět i více let. Pro potřebu začerstva nebo i k sušení můžeme odtrhat pouze lístky — obsahují více silic. Jinak se máta odřezává i s natí asi 5 cm nad zemí. Suší se v tenké vrstvě ve stínu co nejrychleji. Její listy obsahují silici s hlavní součástí mentolem a dalšími složkami, dále třísloviny a hořčiny.
Máta peprná se užívá ve formě léčivých čajů zvláště při nemocech žlučníku a jater. Přidaná do pokrmů tlumí křeče zažívacího traktu, zmírňuje nadýmání, povzbuzuje chuť k jídlu, ovlivňuje vylučování žluče. Příznivě ovlivňuje i žaludeční neurózy. Zlepšuje i dýchání. Údajně povzbuzuje činnost pohlavních žláz.
Mátou kořenili již staří Římané a z té doby se zachovala i v řadě předpisů středomořské kuchyně. V Čechách se dříve používala rovněž. Tak v severovýchodních Cechách byla připravována vajíčka s „balšámem" — což je lidový název pro mátu peprnou.
Mátu můžeme použít samotnou nebo ve směsi s ostatními bylinkami, nejčastěji se šalvěji, ale i s yzopem, saturejkou, libečkem, estragonem aj., čerstvou do nádivek, do sekaných mas (karbanátky, sekaná) v množství asi 1 polévkové lžíce směsi na 500. g masa či nádivky, nebo asi čtyři lístky samotné máty. Čerstvá máta se přidává také do smetanových sýrů, tvarohových pomazánek, k dušené zelenině (karotka, pór, mladá kapusta).
I u nás lze už koupit „mátový čaj" v oblíbených porcích v sáčcích. Tuto jemně drcenou mátu lze použít i ke kořenění. Jinak se mátových výtažků používá v kosmetice (zubní pasta a zevně proti vyrážkám), v likérnictví, při výrobě cukrovinek aj.
Sušenou mátu peprnou neskladujeme déle než rok a chováme ji v dobře utěsněné nádobce.
Použití: