Pelyněk
Artemisia absinthium L.
Toto hořké koření i lék užívají lidé už několik tisíciletí. Mattioli o něm ve svém herbáři píše: „Jest vznešená a slavná bylina, velmi vysoce vážená u starých předků, kteří ji také užívali při službách božích a vítězných slavnostech."
Pelyněk pravý je vytrvalá bylina vysoká až 1 m, tvoří trsy. Celá rostlina je stříbrošedě plstnatá. Pelyněk roste v Asii, v Africe, je rozšířen po celé Evropě. Roste planě i u nás a rovněž se u nás i pěstuje. Kvete drobnými žlutavými květy a patří do čeledi rostlin hvězdnicovitých. Je příbuzný Černobýlu a estragonu. Roste na slunných místech u cest, na stráních.
Rostlina má silně kořenitou vůni a velmi hořkou chuť. Obsahuje silici, hořčiny a fytoncidy (látky usmrcující baktérie). Působí na silné vylučování trávicích šťáv a překrvení žaludeční sliznice (pozor, neužívat při žaludečních vředech). Nadměrné a trvalé užívání pelyňku je nezdravé, může přivolat i opojné stavy, křeče. Užívá se při poruchách žlučníku, nedostatku žaludečních kyselin. Nesmí se užívat v těhotenství.
Jako koření se užívají listy pelyňku. Koření se jím velmi opatrně — přidává se jen jeden dva lístky — sušené nebo čerstvé. Může se přidat do těsta na palačinky, sušený a rozdrcený na prášek na tučné pečeně, čerstvý nakrájený list je příjemný v alkoholických nápojích.
Z pelyňku se vyrábějí hořké likéry. Známý je absint, jehož dlouhodobé požívání však vede k poruchám zdraví. J e součástí směsí koření pro vermuty. Uchovává se sušený v uzavřených nádobkách a před upotřebením se drtí na prášek.
Použití: