Potočnice

Nasturtium officinale L.

Tato vytrvalá rostlina se někdy nazývá řeřišnice potoční, ale správný název je potočnice lékařská. Roste u čistých potůčků a bystřin, ale je jí dnes bohužel již málo. Je to poměrně statná rostlina, vysoká až 80 centimetrů. Má dutou hranatou lodyhu, lichozpeřené listy a bílé kvítky se žlutými prašníky (podobná je řeřišnice hořká, která má větší bílé květy s fialovými prašníky, dá se rovněž použít, aleje palčivější). Potočnice se dá nalézt i v zimě. Jako zelenina či koření se používají listy. Obsahují vitamíny C, A a F, obsahují i látky podporující chuť k jídlu. Potočnice působí dobře na zažívání, zvláště při jaterních a žlučníkových chorobách, zlepšuje dýchání a také dobře ovlivňuje činnost štítné žlázy. Při jarních kúrách působí velmi příznivě proti jarní únavě. Býval to význačný lék proti kurdějím, námořníci ji požívali naloženou v soli.

Z listů se připravuje salát, oblíbený v Nizozemí, Dánsku, Francii i jinde. I u nás se v minulosti dělával. U potočnice existují i zahradní formy. Potočnice má příjemně palčivou chuť, je jí možno kořenit chléb s máslem, obložené chlebíčky, přidávat do tvarohu, do bramborového salátu, do omelet a do míchaných vajíček. Dá se použít i na čerstvé zeleninové saláty (rajčatový, hlávkový, okurkový), také do bylinkového másla. Je velmi zdravá, ale nejíme jí nadměrná kvanta, poněvadž poněkud dráždí ledviny.