Maří list
Balasmita major Desf.
Syn. Tanacetum balsamita, Chrysanthemum balsamita
Již od středověku se v zahradách u klášterů, a později i v ostatních zahrádkách v oblasti střední Evropy často pěstovala léčivá a kořeninová rostlina maří list neboli balsamita. Pod názvem balsamita je rozšiřovala známá středověká bylinářka abatyše Hildegarda.
Maří list byl užíván pro dobré trávení, jako žlučopudný prostředek. Tyto účinky byly také nověji potvrzeny, i když obsahové látky nejsou zcela prozkoumány – obsahuje především aromatickou silici, připomínající směs vůně citronu a mentolu a kafru, dále hořčinu, třísloviny, za čerstvého stavu i vitamíny a další látky.
Čerstvé listy balsamity se přikládají na místa po bodnutí hmyzem, odřeniny, opuchliny. Ve Středozemí se maří list užívá jako protikřečový prostředek, proti nadýmání, k zlepšení trávení, má i uklidňující účinek a povzbuzující vliv.
Jako koření se užívá čerstvý, ale i sušený list. Čerstvý dává příjemnou chuť vařeným bramborům, salátům, nádivkám a pokrmům z mletých mas. Sušený má intenzívnější vůni a užívá se především na skopové pečeně, mletá masa, dršťky, zeleninová zapékaná jídla apod. Kořeníme opatrně, zvláště sušeným mařím listem, má silnou vůni a nahořklou chuť. Na pokrm pro 4 osoby stačí ½ čajové lžičky drceného listu.
Maří list byl zvlášť oblíben v Anglii. Například královna Alžběta používala jeho listy na desinfekci a k aromatizování prádla, ale i podlah. Anglický název „bible leaf“ napovídá, že sušené listy sloužily jako voňavá záložka do bible a modlitebních knih.
Mařím listem se koření v Anglii, Itálii, Německu, také je oblíben v Arménii. Tam je ke kořenění využíván poddruh Balsamita major subsp. balsamitoides, který vytváří úbory s bílými jazykovitými květy.
Maří list patří do čeledě hvězdicovitých. Je vytrvalý, vytváří podzemní oddenky, z nichž vyrůstají kožovité, elipsovité listy, na okraji jemně pilovité. Lodyha je přímá, až 1 m vysoká, pevná, na konci větvená, prorostlá drobnými lístky. Květní úbory jsou složeny v chocholíky. Jsou malé, žluté a nemají obvodové jazykové kvítky. Připomínají květy vratiče a rozkvétají od července do října. Maří list pochází z Přední Asie. Dá se množit semeny, ale nejčastěji se množí oddenky nebo kořenícími odnožemi. Balsamita není běžné na trhu, možno ji získat pouze sousedskou nebo sběratelskou výpomocí. Na půdu, ani prostředí není náročná, potřebuje však dostatek slunce. Pokud nechceme získat semeno, vyštipujeme lodyhy a květy, tím podpoříme odnožování. Mladé listy sbíráme po celé vegetační období, opatrně sušíme při teplotě do 40 °C, ne na slunci. Uchováváme v suchém a tmavém prostředí v uzavřených nádobkách.
Maří list býval pěstován v zahrádkách našich babiček a byl velmi oblíbený. Dnes se na něj už skoro zapomnělo, i když je to zajímavé zelené koření i léčivá rostlina.
Použití: