Tymián
Thymus vulgaris L.
Tymián se dříve nazýval lidově „vlašská mateřídouška". Však je to také její velice blízký příbuzný. Měl už dávno svou funkci jako koření, jako lék i jako aromatická rostlina, která měla mít posilující účinek pro zápasící Římany. A Mattioli píše, že už v 16. století se z tymiánu dělaly „velice libé omáčky", proto doporučoval přidávat do pokrmů jako zchutňující složku mletý tymián smíchaný se solí.
Tymián je vytrvalý polokeř, který je přirozenou součástí „macchií" — stálezelených porostů ve Středozemí, a to spíše v západní části. Patří do hluchavkovitých rostlin a dorůstá až do 50 cm. Má drobné oválné až čárkovité lístky, šedě plstnaté, žláznaté. Květy jsou modrofialové, drobné, ve svazečcích v paždí lístků. Roste v lehčích půdách v teplých a slunných polohách chráněných před větrem. Některé odrůdy se množí pouze vegetativně, dělením trsů. Ve Výzkumném ústavu zelinářském v Olomouci byla vyšlechtěna odrůda s citrónovou vůní „Lemona".
Tymián lze pěstovat i ze semen — získáváme ale nejednotné potomstvo. Vyséváme jej do pařeniště nebo do bedniček a vysazujeme v květnu sazenice. Porost udržujeme bez plevele. Nať tymiánu sklízíme od května do července. Sušíme ji ve stínu na vzdušném místě. Tymián obsahuje silici (s thymolem, cymolem a karvakrolem), dále třísloviny a další látky.
Tymián je kromě koření také léčivou rostlinou. Působí dezinfekčně proti střevním parazitům. Je to význačný dezodorační prostředek, protože odstraňuje pachy. Působí rovněž proti průjmům a nadýmání, ulevuje při chronických zánětech žaludku.
Kromě toho mírní kašel a pomáhá při bronchitidách a černém kašli. Ve velkých dávkách není prospěšný, neboť může způsobit i otravu.
Jako koření ho používáme maximálně asi tři čajové lžičky na 1 kg potravin, jinak pouze snítku nebo jednu čajovou lžičku. Tymiánová silice má velmi aromatickou vůni a nahořkle štiplavou chuť. Pro své baktericidní účinky bývá součástí ústních vod, zubních past a mýdel. Tymián je jedno z důležitých, hodně rozšířených koření, pěstuje se hlavně ve Španělsku, Albánii, Itálii, Francii, Řecku. Jako koření se vyskytuje tymián drhnutý (listy a květy), který je kvalitnější než tymián řezaný, obsahující i části stonků. Vyskytuje se nejčastěji v románských kuchyních. Tymián tvoří součást polévkového koření „bouquet garni" používaného ve Francii, používá se při uzení masa, do sýrů, do sekaných mas, ke zvěřině, do salátů, do hrachových a fazolových pokrmů, k nakládání okurek, do omáček, k zelenině, k přípravě ryb, na italskou pizzu, v Německu spolu s bobkovým listem i do kysaného zelí.
Tymián uchováváme v pevně uzavřených neprůsvitných nádobkách, aby nevyprchala aromatická silice.
Použití: